Hmyz má mnoho přirozených nepřátel, a tak mu příroda dala jednu úžasnou věc. Složené oko. Moucha, včela, vosa může tedy vidět doslova i za svá záda.
Složené oko má mnoho výhod, ale také některé nevýhody.
– Nerozeznává červenou barvu.
– Nedokáže zaostřit.
– Obraz, který vnímá, je mozaikovitý.
– Unikají mu drobné detaily.
– Zatímco my dokážeme (pokud dobře vidíme) rozeznat i malé předměty, hmyz tuto schopnost nemá. Je u něho snížena dokonce až dvacetinásobně.
Příroda dala hmyzímu oku ale také mnoho výhod.
Tou nejzásadnější je vnímavost na ultrafialové světlo. Díky tomu dokáže vidět barevné rozlišení opylovaných květů. Někteří motýli mají na svých křídlech tyto ultrafialové barvy, které dokáží vidět motýli jejich druhu a slouží k vyhledávání partnera. Složené hmyzí oko dokáže svého majitele navigovat podle polarizovaného světla, které proniká skrz mraky i při zatažené obloze. Také lépe zaznamenává pohyb. Proto je tak těžké praštit mouchu.
Proč létá můra za světlem
Jednu z nevýhod složeného oka pociťuje hlavně noční hmyz. Možná si také myslíte, že jsou můry a jiní noční motýlci opravdu málo inteligentní. Není přeci logické vylétnout v noci a pak se usmažit na rozžhavené žárovce. Ono je to tak trochu jinak a za jejich nechtěné sebevraždy můžeme my. Souvisí to se zmíněnou navigací podle polarizovaného světla.
o Jejich navigace je vázána na přirozené zdroje světla – světlo, které odráží Měsíc.
o Toto nebeské těleso je ale tak daleko, že hmyzí oko dokáže svit vnímat oběma očima stejně.
Zatímco světlo z lampy je velice blízko a nedopadá do obou složených očí stejnou intenzitou.To zabraňuje hmyzu udržovat přímý směr. Hmyz je natolik zmaten, že začne mávat křídly nestejně – z jedné strany rychleji. Tím se z jeho letové dráhy stane spirála, která ho dovede až do záhuby v žáru lampy.