Na místě, kde se v současnosti švýcarský St. Gallen rozkládá, si kdysi dávno, na počátku sedmého století, irský mnich Gallus zřídil poustevnu. Tehdy asi Gallus netušil, a ani rozhodně neplánoval, aby po jeho smrti vyrostl na místě poustevny benediktinský klášter i věhlasné město.
Výroba sýra
Později se členové benediktínského řádu, kteří zde obývali klášter, ukázali jako schopní a podnikaví mniši. Čile obchodovali, nakupovali pozemky, vybírali clo a daně. Také zde provozovali nemocnici. Členové benediktínského řádu již tehdy nekonzumovali maso, ale zabývali se výrobou sýra. Recept na jeho přípravu si totiž bratři přivezli ze sousední Itálie. Návod k výrobě později rozšířili mezi místní sedláky, kteří chovali krávy, a výroba sýra v oblasti se rozjela naplno.
Zpočátku se jednalo pouze o tvarohový produkt typu cottage, který se vyrábí ze zkyslého mléka. Později byl první polotvrdý sýr vyroben za použití syřidla až v patnáctém století. Od té doby se stal tento sýr výhodným obchodním zbožím a zároveň věhlasnou a oblíbenou pochoutkou regionu St. Gallen.
Sto jedenáct arkýřů
Pokud se ve St. Gallenu vydáte k historickému centru, čeká tam na vás pohled na sto jedenáct arkýřů z dřevořezby. Výstupky, které vyčnívají z průčelí, anebo z nároží budov, jsou nádherně zdobeny dřevořezbou:
o ovoce
o rostlin
o zvířat
o andělů
o grimas
o map kontinentů
Tyto arkýře vzbuzují dojem luxusních výkladních skříní, které jsou přilepené na zdích. Kdysi byly symbolem bohatství místních kupců. Ti jimi dávali najevo, jaké mají postavení a moc. Předháněli se a také triumfovali mezi sebou, kdo bude mít krásnější dekoraci v arkýři.
Opatství s knihovnou
Opatství v St. Gallenu je od roku 1983 zapsáno mezi památky světového dědictví UNESCO. Knihovna, která je součástí tohoto opatství, je označována za jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších na světě.