Až do padesátých let minulého století Evropané navštěvovali neblahé lidské zoologické zahrady, kam byli umísťováni domorodci jako exotická zvěř. Zmiňované lidské zoologické zahrady vznikaly převážně ve Francii, Belgii, Anglii, nebo i Norsku. Někdy byla tato neblaze proslulá místa nazývána jako etnologické, nebo také koloniální expozice. Pro občany z Evropy byly od konce devatenáctého století velmi vyhledávanými atrakcemi.
Etnologické expozice
Nacházely se v těch zemích Evropy, které vlastnily kolonie na Africkém a celém Americkém kontinentě, Indonésii, ale také i na dalších kontinentech. Pravým smyslem těchto lidských zoologických zahrad bylo nejspíše ukázat oprávněnost, nebo dokonce i nutnost kolonizovat zaostalé části světa a zotročovat jejich obyvatelstvo. Domorodci, kteří byli často i násilím odvlečeni ze svých kontinentů, byli v těchto etnologických expozicích vystavováni a byli prezentováni jako necivilizovaní, primitivní, hroziví a nebezpeční divoši, kteří se více podobají zvířatům než lidem. Pro evropské návštěvníky těchto lidských zoologických zahrad byli velice často zdrojem různé zábavy a terčem posměšků. Evropané se zpoza plotu bavili okukováním nešťastných domorodců. Zírali na to, že mají ženy obnažená prsa. Také zvědavě sledovali, co ti lidé dělají. Zajímalo je, jak si vaří, jak jedí, tkají, střílí z luku a někdy se i perou s opicemi. Činilo jim to radost zjišťovat, jak jsou na rozdíl od těchto ubohých domorodců vyspělí, pokrokoví a hlavně civilizovaní. To vše jim dodávalo pocit rasové nadřazenosti. Norský časopis Urd zveřejnil článek, který pojednával o těchto koloniálních expozicích. Na konci článku stálo: „Je úžasné, že jsme bílí.“
Zvrácená atrakce
Například v pařížské koloniální expozici bylo vystavováno několik nahých domorodých žen z Afriky kvůli jejich genetickým rysům, jako jsou vystouplé hýždě, nebo protáhlé stydké pysky.