Všimli jste si někdy, že ženy toho mají na práci víc než dost? Jsou to ženy, kdo se zpravidla stará o domácnost a děti, i když u toho chodí do práce. V domácnosti bydlí oba, děti jsou muže i ženy. Je proto vždycky lepší, když si práce oba nějak spravedlivě rozdělí. Záleží samozřejmě na tom, jak časově náročná povolání oba mají. Asi nebude úplně fajn chtít po lékaři, který právě odsloužil 24 hodin, aby si celé dopoledne hrál s dětmi nebo vycídil celý byt.
Zdá se vám, že je vaše žena často unavená, protivná a bez nálady? Možná je jedním z důvodů to, že je prostě přepracovaná. Chodit do práce na plný úvazek a k tomu mít doma další hromadu povinností je dost vyčerpávající. Pokud spolu bydlíte, máte spolu rodinu, tak je prostě potřeba, abyste ženám pomáhali. Bez toho budete mít doma jen strhanou a utrápenou partnerku, která nemá na nic náladu, včetně vás a něžností.
Většina mužů čeká
Ženy mají jednu velkou negativní vlastnost, a tou je to, že sice ví, že muži nejsou jasnovidci, přesto v to pořád doufají. Ženy prostě nechtějí škemrat o pomoc, ony chtějí, aby jim ji muž nabídl sám od sebe. chtějí, aby si po sobě muž odnesl špinavé nádobí, aby dal špinavé prádlo do koše, vyhodil obaly od jídla nebo po sobě utřel flek, který se mu povedl udělat na zemi rozlitou limonádou. Není to nic světoborného, ženě to pomůže, vám to nic neudělá, a navíc tím naučíte stejnému chování i své syny. Chcete, aby byli galantní a k ženě se hezky chovali? Chcete, aby nic nebrali jako samozřejmost? Pak jim musíte jít příkladem.
Pánové, není to jaderná fyzika. Pokud vás to nenapadne samy od sebe, a žena už se prostě nafoukne, a o tu pomoc si řekne, udělejte to hned a bez keců. V opačném případě se akorát pohádáte, protože to poslední, co chce kdokoliv slyšet a vidět při prosbě o pomoc je vzdychání, kroucení očima, výmluvy a řeči jako by šlo o konec světa. Tím ji jen naštvete, pak si zase o pomoc neřekne, bude chtít ať s ní přijdete sami, a tak pořád dokola. A na takové zbytečné šarvátky je náš život opravdu velmi krátký.