Znamená to totiž, že čeští občané sice nemají peníze, ale stále chtějí utrácet. To je jedno velké plus pro každého, kdo z toho má nějaké peníze, ať už je to maloobchodník, poskytovatel půjčky nebo stát. Daně jsou všude kolem nás a my jsme ochotni jít do takových dálek, abychom je zaplatili, že si dokonce už i jako národ půjčujeme na dárky, což je zrovna epiteton obětavosti národa českého pro vlast.
Samozřejmě, nikdo nebude nikomu trhat hlavu, česká ekonomika stále roste, přijde ale doba, kdy se budou muset dluhy plnit. Je to však naprosto v pořádku, občané nejsou jediní, a dokonce dnes i stát pod vedením Andrejka žije na dluh, což je sice nevídané, ale lidem se líbí rozhazování peněz za hlouposti a populismus, tak budeme mít, co si 30 % naší společnosti zvolilo. Je dobré vědět, že o nás v budoucnosti bude postaráno. Proč se ale bavíme o ekonomice, pokud probíráme daně?
Daně má stát i z půjčky
Každý musí platit daně. Pokud jste P2P investor a vyděláváte nad 20 tisíc měsíčně za úroky, tak jistě víte, že i vy musíte odvádět daně. Natož pak velká úvěrová firma nebo finanční společnost, ti všichni platí nějaký úrok z daní. Je to ale stejně velký byznys, protože pokud nezaplatíte vy, vždycky někdo zaplatí – může to být matka či otec, babička či strýc. Nebo děti, pokud to bereme z jiného pohledu. Půjčky jsou tak ve většině případů dobrým byznysem a stát tak nějak trochu vydělává na tomhle byznysu skrze daně.
Na jedné straně se sice snaží dělat vše proto, aby lidé nežili na dluh, samotnému to ale tak nějak nevadí a pokud budou, tak ať. Nejdůležitější je podotknout to, že za dluh si člověk vždycky ručí sám a do plné výše (pokud tedy není spoluvlastník) – nikdo to za něj nepřevezme.
I tak se ale najdou takoví, kteří dluh ošidí, ať už prostřednictvím bankrotu nebo jinými způsoby. Cest je spoustu, ale vždycky je to velké minus.